Již několik týdnů před tímto závodem jsem se rozmýšlel, zda vůbec na něj vyrazit neb se jednalo o jediný "midový" závod na suchu s avizovanou vzdáleností 23 km. Vzhledem k tomu, že jsem doposud jezdil pouze sprintové závody, měl jsem obavu, zda to vůbec já i pes zvládneme a nebudeme lízat dno tabulky.
Počasí se opět ukázalo a tak nás sobotní souvislý déšť skrápěl po celý průběh závodu. Moc to však nevadilo, protože pro psy to byla příjemná chladící sprcha a hlavně bylo po trati hodně kaluží, ze kterých se můj pes občas napájel. Pořadatelé z Musher clubu "Metuje" připravili krásnou trať s perfektním značením, které neumožnilo nikomu ze závodníků zabloudit, včetně zabezpečení ze strany Policie, která hlídala křížení závodní tratě s frekventovanou silnicí.
A jak jsem viděl závod ze strany závodníka na trati ?
Start závodu byl ve 12.00 a na trať jsem odjížděl v pořadí jako šestý. Pes již věděl že je na závodech a dával to na startu najevo svým hlasitým štěkáním. Bohužel netušil, že trať bude tentokrát dlouhá a tak vystartoval jako střela. Nešlo jej vůbec ubrzdit a tak po pár kilometrech předjíždíme 3 soupeře. Dojíždíme také psí spřežení, které startovalo jako první 6 min. před námi. Bohužel jak už to bývá, psi se při předjíždění na sebe koukají jako na soupeře a tak když se nám je podařilo předjet, lídři začali závodit a drželi s námi tempo. Když jsem se ohlédl, zda je vše v pořádku, zjistil jsem, že mi první pes ve spřežení "olizuje" zadní gumu mého kola. A sakra. Naštěstí se nám po rychlé pravotočivé zatáčce s klesáním podařilo odpoutat a již se vzdálenost mezi námi natahovala. Asi na 16 km nás dojíždí startovní číslo 8 (Víťa Procházka) a to znamená, že budeme v cíli minimálně o minutu pomalejší. Celý zbytek závodu pak jedeme společně, avšak v závěru již můj Samík nestačí a 3 km před cílem přešel do klidného vyklusávání. Nakonec se ještě vzpruží a světe div se, jsme po prvním dnu na nádherném třetím místě se ztrátou necelých 2 minut na druhého a skoro 6 min. na prvního Luboše Seidla.
Přiznám se, že jsem z tohoto výsledku a jeho minimálního udržení v druhém dni byl tak nervózní, že jsem v neděli vstal již v 5.30 a šel se Samíkem na procházku, abych se přesvědčil, že to druhý den uběhne. No trochu mě vyděsil, když si ráno ani nechtěl namočit tlapky při průchodu kaluží, ale na startu již byl zase připraven a silným štěkotem to dával jasně na jevo. Startovali jsme tedy jako třetí. Hned na prvním kilometru jsme předjeli Víťu Procházku, avšak hned jsme byli dojeti Zdeňkem Petrusem,  jehož hasky měl stále bojovnou náladu a občas na Sama zavrčel. Naštěstí se nám do kopce jelo lépe a tak po 5-ti km jsme se odpoutali a až do cíle jsme jeli v klidu sami, což nás vyšvihlo na druhé míst hned za Luboše Seidla. Byl to náš první velký úspěch a také i to, že stupně vítězů obsadili 2 závodníci z Musher's clubu Hlučín.
Víkend jsme zakončili vyhlášením vítězů včetně budoucích musherů, pro které byla uspořádána dětská kategorie a neúnavný komentátor zakončil 2. ročník tohoto závodu.
 
Fotogalerii ze závodu naleznete zde,
Výsledková listina zde.

Profil tratě: